Březen 2010

Chvilka odpočinku...

30. března 2010 v 19:29 | Oroniel15 |  Bla-bla-bla
Chtěla jsem přijít už včera, ale nešlo mi se přihlásit! Ani to youtube na firefoxu furt nešlape... už nwm, co si myslet... Šprtim se biologii, a to si pište, že jestli nebudu mít 10 bodů (maximum), tak se fakt naštvu. Jelikož byl na dnešek úplněk, měla jsem šílený sen:D Klasický, díky bohům - pardón, vzívat bohy mám ze svého románu (u kterého se objevuje konec!!!).

Tiplice zelená - dvoukřídlí; to mi vlezlo do hlavy, že to z ní nedostanu do konce života. Nevím proč, prostě se to stalo. V o procento menší míře jsem si zapamatovala dalších asi 60 zástupců z 26 řádů hmyzu a něco o nich + teorii, kterou jsem se šprtila ve škole o suplované hodině - učila jsem se jí nahlas :D nějak ta hodina utekla... pfůůůf

Když jsme už u toho, co se stalo... včera jdu do třídy s kámoškou a my měli dneska psát test a já prohlásila: "Kdyby si aspoň učitel zlomil nohu! Určitě byl na kole... aspoň bychom nepsali." Dojdeme do třídy, kam za chvíli vletí kámoška a říká: "Učitel si nadvakrát zlomil nohu!" Nemohla jsem se přestat smát - ne učiteli, ale své hlášce, kterou říkám už od prváku a konečně se splnila. Začínám se bát - furt říkám "no to mě zabij". Ech... :D:D

Nom, měla bych se vrátit k té biologii, páč musím ještě přeložit němčinu (naštěstí je to ten nejkratší odstavec, který byl na výběr:D) a chci ještě tvořit. Jinak se mě někdo ptal na ukázku - jooo, to bych klidně mohla, zatím jsem nad tím nepřemýšlela, ale myslím, že je to dobrý nápad.

Jinak jsem si vybrala kov. Pro nezasvěcené - kovový meč. Je k sežrání. Už mám naplánovaný, kam budu chodit trénovat, jen nemám vyhlídlý patřičný místo:D Já toho mám naplánovanýho, až se mi tomu nechce věřit.

MEČ

Huá, zejtra je poslední den před prázdninama a my píšeme ten šílený test z biologie. Řeknu vám, že z testů, které jsme psali minulý týden, se mi povedl jen jeden jediný - a to fyzika, kde sem dostala 1! Zázraky se dějí, přátelé:D Zato se to někde muselo vykompenzovat... proč jsem nemohla dostat ze všeho 2?! Nom, to je jedno.

Jdu na tu bižuli. Obrázky, zkusím videa, návštěvnost, citáty, bonbónkové skupiny z Facebooku a ještě něco, co jsem zapomněla, plus citát týdne, vyřešení komentů, oběhnutí SB; závěr k pracování s pocity - to všechno bude muset vydržet do zítřejší po-školní doby, resp. do čtvrtka. Když si uvědomím, že musím udělat referát na děják, úkol na inf - naprosto šílený!:D - pochopit logaritmické rovnice, naučit se přes stovku slovíček na němčinu a kdovícovšechno ještě... je mi mdlo:D

Tak fajn, už opravdu jdu...

P. S. jestli Bůh existuje, dostanu z testu z bilogie 10-9 bodů!!!! - jste svědci... ne, nerouhám se... už se zase rozepisuju... bižuli se učím od soboty, tak jako co?! 10 bodů si zasloužím:D

Mizim :-x

19:31 P. P. S. někdo se mě ptal, jestli je na Facebooku skupina pro fanoušky mého blogu... co si myslíte, mám něco takového založit? Já si taky myslím, že jo:D:D

Už aby byly prázdniny... :(

28. března 2010 v 17:05 | Oroniel15 |  Bla-bla-bla
Naši učitelé dokazují svoji vysokoškolskou mysl tím, že si nedokážou rozvrhnout, jak nám dát testy tak, abychom to my, lenošiví studenti, zvládali. To víte - prázdniny se blíží a s nimi i dokonalá panika našich učitelů. A to nemluvím o maturitách - to bude panika, že se svět zpomalí v otáčení.

Máme před sebou 3 dny školy. Co to znamená? V pondělí jeden test - ZSV na sociologii, to je dokonalá pohodička. Na to si ani nemůžu stžěovat. V úterý tři testy - juch, to je už horší. Dějepis by se dal ještě zvládnout za pomoci pomocníčku (táhášek, ale malinkej:D) a spolusedících i lidí na druhém konci třídy - to dáme:D. Druhý test je z matiky - dopisuju exponenciální funkci. Aj-aj-aj... když si šikovně sednu, aby mi lidi poradili, tak to zvládnu taky. Pohromou, které se už hodinu snažím porozumnět, je informatika. Bereme Excel - tabulky. Příšerná věc - ono je to logický a můj mozek nedokáže pracovat v tak vysoké logice, aby test zvládnoul za půl hodiny. Dejte mi 2 hodiny a já vám na téma textu napíšu i diplomku - tak to během těch 2 hodiny pochopím. 30 je prostě málo, ale budeme se přece snažit, že ano?:)

Ve středu píšeme z biologie na hmyz - 40 řádů a u každého 3 zástupci, to máme 120 zástupců, které musíme umět všechny, protože naše učitelka si libuje v zařazování druhů do systému...

Potom je čtvrtek. A víte, co budu dělat? Ani já to nevím, protože čtvrtek mi přijde jako nedosažitelné vykoupení:D:D:D Fajn, přeháním.

Možná tedy už chápete, proč je tu takové mrtvo. V pátek jsem lítala venku a cestou domu mě čapla bouřka (naprosto úžasné! Napravo létaly fialové blesky, nalevo bílé a přímo přede mnou oranžové! Krásné bouřkové nebe - já stála se zakloněnou hlavou a pozorovala mraky... moje kámoška má strach z bouřek a začínala lehce panikařit, takže jsem neměla dost času a pozorování:D:D). Včera jsem se zvysoka věnovala relaxaci - možná proto jsem tu informatiku dneska tak "rychle" pochopila a naučila se vyjmenovat prvních 11 řádů u hmyzu:D:D

Takže to vidíte - následující tři budou agónické (říká se to tak?). Huá, už aby to bylo za mnou! Navíc se ještě šoupl čas a mě ta jedna hodina zatraceně chybí!! Nečekejte nic nového během těch tří dnů - mám sice připravených pár obrázků, videí (jakmile rozchodím to kurva youtube:D) a uvidím, co ještě kde splaším:D:D

Tak se mějte a drže mi palce! :D :-*

Lízátko je škorpiónem

25. března 2010 v 20:12 | Oroniel15 |  Z internetu
:D Sice dřepím nad fyzikou a samozřejmě v rámci učení zjišťuju informace na Facu - zjistila jsem, že nikdo nedělá tahák:D - a vidim tam napravo v menu dokonalý dárek pro milovníky sladkostí. Myslíte si o sobě, že zvládnete a vydržíte všechno? Myslíte si, že se dokážete zapřít? Myslíte si, že máte silnou vůli? Potřebujete se zbavit zlozvyku nazvaného "sladkosti"? Nebo snad chcete dát někomu netradiční dárek?


Dobrou chuť. To je lízátko za všechny prachy a chuťové buňky :D Dokonalý nástroj pro dokozavání odvahy:D

Tenhle týden nevím nevím

22. března 2010 v 21:10 | Oroniel15 |  !!!Velmi důležité!!!
Nějak se mi škola vymyká z rukou. Na zítra mám mít referát a nemám - to se okecá, což o to. Na středu neumím biolu, na čtvrtek matiku, na pátek fyziku (a sakra). Bohové (to mám z románu, nějak mi tohle zvolání vlezlo do hlavy:D), už aby byl pátek po škole a tenhle hektický týden byl u konce.

Co to znamená pro tenhle blog? Určitě vám to došlo - i to málo, co sem přibývá, přibývat přestane. Škola má vyšší prioritu - doufám, že to chápete. A pokud ne, tak mě to netrápí.

Držte mi palečky, lidičky, a mějte se pěkně:-*

Mix (36)

22. března 2010 v 16:42 | Oroniel15 |  Citáty
Jean-Paul Sartre
Můj život nekonečně překračuje hranice uvědomění, jehož kdy mohu o svém životě nabýt.

Polská přísloví
Divé koně, starý vůz, mladá žena, starý muž.

Gabriel Laub
Cožpak je to normální doba, když takovým mladým chlapcům, jako jsme my, je z ničehož nic přes šedesát?

Rabíndranáth Thákur
Zavřeli jsme dveře, aby nevešel omyl, ale jak má teď vejít pravda?

Gabriel Laub
Čas jsou peníze? To museli objevit někde jinde - my na to nemáme ani čas, ani peníze.

Miroslav Ivanov
Minulost není třeba milovat, stačí jí rozumět a nezapomenout, že končí v budoucnosti.

Stefan Zweig
Člověk nemá vždy věřit tomu, co by chtěl, aby bylo pravda.

Woodrow Wilson
Přátelství je jediným tmelem, který kdy bude držet svět pohromadě.

Arabská přísloví
Mlčení je zlato, proto někteří lidé chtějí nás soudit za to.

Arthur Schopenhauer
Ve stáří není lepší útěchy než to, že jsme celou sílu svého mládí vtělili do díla, které nestárne s námi.

Francis Bacon
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele.

Luděk Pachman
Jak dlouho trvá hodina? Možná přesně tak dlouho, aby člověk mohl poznat své chyby a omyly, napravit jejich důsledky, anebo jen poznat okamžik lítosti. Vteřiny poznání jsou snad víc než léta hloubání.

Winston Churchill
Mladý můžeme být každý, ale dlouho trvá, než se do toho vpravíme.

Čingischán
Drtit nepřátele, vidět je padat před námi na tvář, brát jim koně, slyšet bědování jejich žen. To je nejlepší na světě.


15.3. 2010 - 21.3. 2010

22. března 2010 v 16:37 | Oroniel15 |  Návštěvnost
Pondělí: 116
Úterý: 111
Středa: 105
Čtvrtek: 110
Pátek: 80 - ano, pátek byl fakt strašnej... a to nebylo 13.
Sobota: 135
Neděle: 133

Celkem: 790 :-*

Co ve vás vyvolává tenhle obrázek? (3)

21. března 2010 v 19:54 | Oroniel15 |  Pracování s pocity
(Nehledaný tématicky, vím jen, že jsem na něj
kdysi dávno narazila na deviantart.com
Vzhledem k tomu, jak jste si poradili s předchozím obrázem, nebojím se
dát sem ještě jěco složitějšího.)
(Závěr k přechozímu obrázku najdete → ZDE
P. S. tentokrát video nebude, protože mi pořád nešlape youtube.com)
vvv

Závěr (2)

21. března 2010 v 19:50 | Oroniel15 |  Pracování s pocity

Obrázek

Nehledaný tématicky
uuu
Pocity celkově: Smrt; konec světa; smutek; prázdnota; konečnost a krátkost života; klid; pokoj; překvapení; tajemno; chlad; nespoutanost; východisko z problému; úleva; naděje; strach z budoucnosti; jistota; hledaní a nalezení naděje; splnění příslibu; tajemství; pocit výzvy; svoboda; lehkost; nezadržiteltost; pocit letu; clouhá cesta; dno možností

Obrázek nevyvolává nic u: 1 člověka

Zaujaly mě následující příspěvky
Od Tammy:
Strmá a náročná cesta k neznámému cíli. Mám pocit jakoby výzvy, ale zároveň pocit, že to zvládnu,dokážu. Jakoby když se dostanu k té stavbě tam bylo něco nádherného, ikdyž ta cesta je děsivá.

Od Odysea:
Nejdříve jsem necítila nic, ale po chvilce se strop jeskyně začal hýbat jako nějaká tlama obří veleryby a všechno spolkla. Když se tlama začala zase otevítat, zasvítilo mi do očí ostré denní světlo - porod, procitnuti, šok. Pak se trop začal vlnit jako kdyby dýchal nebo jako kdyby to bylo nebe s mraky - to me přimělo se podívat dolů na potok, co teče zpátky do chladných hlubin (jak když se nahýbaté nad studnou-cítila jsem ten chlad, vlhkost a nekonečnou tmu a prázdno). Pak cesta k té kaplicče - to musí být pořádná štreka se škrábat do takového kopce, po těch ostrých kamenech, ale pohled od tama musí být úžasný - vírt jako svoboda ( podle mě v té jeskyni je průvan) a otevírající se nebe nad hlavou a to světlo co nás volá. Nádhera. Průsmyku jsem si všimla až naposledy - jak se uvolněné kamenní sype s potoku a mizí v hlubině-zatracení. I když je v tom i naděje, že za hodně let se celé to pohoří po kamínku sesype pryč a my uvidíme ten krásný svět, co je za tím. A na závěr ptáci - umocňují majestátnost a momumentálnost celé scény a naznačují, spolu se zelení, existenci života i zde, daleko uprostřed hor.

Od Deine:
Tenhle obrázek vlastním, takže se mi dost obtížně určoval. Vyvolává to mě tajemný pocit a zároveň jistotu, že i v tom nejtemnějším koutě je někde paprsek světla. Že všechno má jak své tmavé tak i světlé stránky a že máme bojovat za svobodu a světlo na naší planetě..

Mýma očima obsáhle:
Po tápání v temnotě spatření starého, ale mocného místa, které působí děsivě a tajemně. Moc sálající z dominanty malé svatyně stojící na strmém kopci. Otevření očí, otevření mysli novým myšlenkám, naděje, že nic není marné a skončené. Vyšší síla - oko nad svatyní (obloha je bulva, slunce oko, skály kolem víčka); varování před selháním a možnost spadnout zpátky na dno (vodopád padající zpátky do místa, odkud jsem přišla). Klid i vzrušení; strach i nebojácnost; pokoření i pocit moci; naděje i beznaděj při uvědomnění, jak snadno lze spadnout při zdolávání krkolomné cesty k cíli.

Stručně:
Děsivost; tajemnost; moc; naděje; varování; klid; vzrušení; strach; nebojácnost; pokoření; pocit moci; naděje; beznaděj; uvědomnění.

Video

(pořád to youtube blbne, takže si to asi nepřehrajete...)

Pocity celkově: Beznaděj; nejistota; strach; smutek; začátek konce; odvaha bojovat; síla; odvaha

Hudba vyvolávala představy/obrazy
Teia Warrilow Gingl:
Noc, bouře, vítr, útes, vlny, které se o něj rozbíjejí, postava, skákající do temné hlubiny pod ní. Topí se, ale je jí to jedno. A pak touha zabojovat, vyplavat zpět na hladinu a podaří se jí to. Pak už jen to rozbouřené a moře a pocit, že to dokázal(a)... že to překonal(a)

Deine:
Začátek ve mě vyvolává smutek,beznaděj a začátek konce. Ale jakmile se to rozjelo pocítila jsem jak bych to řekla odvahu bojovat... prostě, že "Ztratili jsme toho hodně, ale pořád stojí za to bojovat." Kdybych to měla popsat obrazy tak nějaká katastrofa a všichni lidé skleslí... ale po čase se to ještě zhorší a oni si uvědomí, že budou a musí bojovat sami za sebe...a ne jen bezvládně přihlížet.. Osobně tenhle song miluju sama ho mám v počítači

Keta:
Ta "poklidná" část na začátku ve mě vzbuzuje beznaděj a vidím dívku, která zabloudila buď ve skalách, nebo v hlubokém lese.
Jak ale hudba pokračuje do té "bouřlivější části" vidím spíše nějaké bojiště, na kterém umírají hrdinové po boku svých nepřátel.

(upraveno bez smailíků a vedlejších poznámek)
Mýma očima obsáhle:
Tak jsem se těšila na tohle video, ale jak ono nejde přehrát, nechci se pouštět do ničeho poslepu...

Mýma očima stručně:
-

Pro případný zájem o přečtení všech komentářů: Obrázek → ZDE ←; Hudba → ZDE

Smutné, ale pravdivé

20. března 2010 v 17:43 | Oroniel15 |  Druhořadé
Jelikož jsem znovu dohrála Dragon Age, znovu mě napadla jedna myšlenka a znovu jsem si řekla, že se s vámi o ni podělím, a tak jsem to konečně udělala.

Jak víte, píšu román. Moje otřesné zjištění mnou zacloumalo, když jsem si uvědomila, jak jsou mé romány (jsou totiž 4:D) podobné právě této hře. Jako kdyby někdo vzal můj příběh jako předlohu, trošku poupravil a dal do hry. Samozřejmě je tu ohromnááá spousta rozdílů, ale v DA (Dragon Age) jsou Šedí strážci a já mám jen Strážce - bezcitné zabíječe, zatímco v DA jsou to klidně uvažující, schopní bojovníci. Když mě to tak napadá, tak je tu těch rozdílů docela hodně, každopádně jistá forma podoby tu je.

To mi připomíná, že jsem už dlouho nedostala zprávu z žádného nakladatelství. Třeba se to změníííí:) huá, usmívám se tu jak blbec:D to mi připomíná, že jsem se v psaní dostala do mrtvého bodu... tak já se jdu z něj zase dostat, páč mě osvítil Duch svatý a já mám nápad...

Víte, k něčemu se vám ještě přiznám, i když bych asi neměla:D Nedokážu pochopit, jak někdo může vyvářet román tím, že ho třeba půl roku jen tak promýšlí a skládá dohromady - jako když si amatéři skládají puzzlíky podle barev a vzorů. Já prostě píšu, nepřemýšlím nad tím, co bude dál, jak to dopadne (já furt nevím, jak můj příběh dopadne...:D). Když potřebuju novou postavu, tak ji tam dám, a tu postavu si vymodeluju tak, jak se mi to postupně hodí. Potřebuju zápletku? Tak ji tam dám... Někdo mi překáží? Tak se ho zbavím nebo ho pošlu pryč a odložím na později... A víte, co je na tom to nejúžasnější? Že mi tohle "psaní naslepo" do sebe úžasně zapadá. Jako kdybych stavěla obraz z puzzlíků bez sebemenšího rozmyšlení... pokud dílek potřebuju, tak ho tam dám, pokud nesedí, odložím ho a později se k němu vrátím... Poskládám část celkového obrazu a jdu dál, jak mě vede ruka, bez rozmyšlení...

Proto jsem na sebe hrdá:) že dokážu takhle tvořit... Navíc každý, kdo kdy co ode mě četl, prohlašuje: "Já se začtu a nemůžu se od toho odtrhnout." Na to se vždycky začnu smát - vím, že mají moje příběhy takový vliv. Chytnou a nepustí, protože nikdo neví, co se objeví nového na další stránce, protože jsem to při psaní nevěděla ani já sama:) U mě jeden nikdy neví, jak to půjde dál... Nevím to ani já sama...

Konec žvanění, jdu literárně tvořit, než mě můj nápad opustí...

Zejtra se to konečně pohne...

18. března 2010 v 20:36 | Oroniel15 |  Bla-bla-bla
Tenhle tejden je na nic... nemám zrovna teď moc času vás do všeho zasvěcovat, takže všechny věci, které tady musím aktualizovat, se musí odložit na zítřek. Čestný, že zejtra po tělocviku aktualizuju blog a hrát půjdu až potom:D

Zatím se mějte, jdu na úkoly... papa

Kvůli výhře v soutěži jsme schopni mučit... kam ta společnost spěje?

17. března 2010 v 21:05 | Oroniel15 |  Svět v budoucnosti
Mám pocit, že jsem následující článek skrytý pod odkazem ZDE nepochopila úplně správně, každopádně to stojí i tak za zamyšlení...


Pro Shara (motto)

17. března 2010 v 20:08 | Oroniel15 |  Moje odpovědi
Ano, tohle motto (pozn. aut.: motto pod záhlavím) taky moc nechápu. Né, že by bylo ošklivé, to vůbec ne, mě se samotné i docela líbí, ale jeho význam moc nechápu. Vymyslela sis ho sana nebo ho odněkud máš? Popř. bys nám mohla objasnit jeho význam, pokud bys chtěla :)

- Ne, tohle motto je z internetu a mám ho tady, co si pamatuju. Pro mě je to motto jako vyšité. Teď se mi tedy nikdo nesměje (to proto, že si dávam pozor na jazyk), takže by se hodila jiná forma motta, každopádně jeho podstata by zůstala stejná: Je mi jedno, co si ostatní myslí o tom, co vím, co dokážu a co praktikuju, o mých zájmech. Já z toho všeho těžím jen to nejlepší - to nejlepší, o co oni přicházejí, když mě odsuzují a neposlouchají, když se s nimi o své znalosti dělím, nebo mě neberou vážně.

P. S. o meziprostoru ti povím jen přes meil... napiš mi, co přesně chceš vědět - oroniel15@gmail.com

Fuchsiart (3)

15. března 2010 v 19:47 | Oroniel15 |  Deviantart-ské profily

Fuchsiart (2)

15. března 2010 v 19:42 | Oroniel15 |  Deviantart-ské profily

Fuchsiart

15. března 2010 v 19:39 | Oroniel15 |  Deviantart-ské profily
Tyhle obrázky jsou opravdu... zvláštní...