Únor 2011

21.2. 2011 - 27.2. 2011

28. února 2011 v 20:23 | Oroniel15 |  Návštěvnost
Pondělí: 182
Úterý: 224
Středa: 202
Čtvrtek: 214
Pátek: 170
Sobota: 169
Neděle: 261 - nestačím se divit, děkuju

Celkem: 1422

Poraďte mi, prosím - jak na odkazy?

26. února 2011 v 17:52 | Oroniel15 |  Bla-bla-bla
Víte, chtěla jsem se pochlubit, co se za novinky jsem dneska provedla na blogu, a zjistila jsem katastrofickou věc - že nevím, jak v tom novém editoru bez návodu pro lidi se "sobotním podvečerním vypnutím" vložit klasický odkaz! Prosím, poraďte, jak vložit odkaz - URL skryté pod klikacím slovem (mé oblíbené KLIK).

P. S. ta ikonka vedle ikonky "vložit obrázek" pro "vložení/úpravu odkazů" je... nevím, jak se tomu mezi informatiky říká, ale je prostě vypnutá. Nejde na ni kliknout a nechce se rozsvítit.

KLIK - ha, už to jde... Děkuju, Babe ;)

Jé, už to mám... Tak tahle změna se jim fakt nepovedla...

Roxette - Listen To Your Heart

26. února 2011 v 17:28 | Oroniel15 |  Sóloví zpěváci
Nevím přesně doslovně, o čem píseň pojednává,
ale její název mluví za vše.

Položte si otázku: "Poslouchám své srdce?"
Nasloucháte svému srdci?


Západ slunce při cestě z Prahy

25. února 2011 v 22:33 | Oroniel15 |  Západ slunce
Tak jsem dneska jela zase do Prahy do Motola (Motole?) na kontrolu, potom jsme s kamarádkou létaly po městě. Mám krásné matičky Prahy plné zuby :D Ale co stojí za to jsou cesty tam nebo zpátky.
Opět jsem neměla foťák, pouze mobil...
(viz Celý článek)

Poklady

24. února 2011 v 21:23 | Oroniel15 |  Bla-bla-bla
Tak jsem prošla články Rozepsané. A samozřejmě jsem ten sáhodlouhý seznam povětšinou prázdných článků smazala a pak smazané smazala úplně. Ale víte, co jsem našla v rozepsaných za poklady? Citáty, úryvnky z mého psaní, dokonce poznámky z informatiky... ach, to jsou poklady...

Bathory

24. února 2011 v 19:24 | Oroniel15 |  Hudební skupiny
Kamarád mě zasypal krásnou hudbou. Je škoda se o ni nepodělit.
The Messenger
Odens Ride Over Nordland
Man of Iron

Israel "IZ" Kamakawiwoʻole - Somewhere over the Rainbow

23. února 2011 v 14:53 | Oroniel15 |  Sóloví zpěváci
Krásná, dojemná písnička...

Scooter - Break It Up

22. února 2011 v 21:54 | Oroniel15 |  Hudební skupiny
Trošku jiný soudek než obvykle


Budeme na hradě

21. února 2011 v 16:28 | Oroniel15 |  Jen tak od boku
Sem bych to asi zařadit neměla, ale na aktualitu je to moc vzdálená budoucnost. Tedy budeme vystupovat tři víkendy o velkých prázdninách na jihočeském hradě Zvíkov. A samozřejmě nebude chybět naše střelnice (vrhací nože a sekery, luk, kuše). A budu tam já :D Tím chci říct, že se s kýmkoli z vás ráda uvidím, jakmile budu mít chvilku času ;)

Termíny:
23. - 24.7. 2011
30. - 31.7. 2011
27. - 28.8. 2011


Dovolila jsem si rozšířit rubriku mé maličkosti

21. února 2011 v 16:06 | Oroniel15 |  !!!Velmi důležité!!!
Určitě jste postřehli moji vášeň pro focení přírody - vším, čím fotit jde, ať to v závěru vypadá, jak to vypadá. Já si toho všimla primárně, proto jsem dnes udělala to, co jsem chtěla udělat už dlouho - rubrika Blog a já → Já byla rozšířena o Má fotogalerie a několik dalších podrubrik.

Rudý východ slunce

21. února 2011 v 15:45 | Oroniel15 |  Východ slunce
Tak jsem dnes jela znovu do Prahy. Už jí mám plné zuby. Ale časné vstávání obohacené o myšlenku "vezmi si foťák" zpříjemnil fakt, že jsem byla svědkem úžasného východu slunce - samozřejmě bez foťáku. Proto jsem sáhla po mobilu, čemuž také odpovídá kvalita fotek, umocněná fakty, že jsme jeli rychle a že jsem fotila přes znamenitě zacákané okýnko :D

Fotky jsou mimo jiné zkažené přítomným vedením vysokého elektrického napětí, případně dokonce zrcátkem našeho auta nebo svodidly.

Ať tak, nebo jinak, jedinou prosou pravdou zůstává, že toto byl můj první rudý východ slunce.

Začalo to nevinně
nnn
nnn
Tato se mi povedla :)
(viz Celý článek)

14.2. 2011 - 20.2. 2011

21. února 2011 v 15:08 | Oroniel15 |  Návštěvnost
Pondělí: 216
Úterý:   205
Středa:  201
Čtvrtek: 197
Pátek:   164
Sobota:  167
Neděle:  225

Celkem:  1375

Opět nic záživného, aneb Narkóza

20. února 2011 v 20:34 | Oroniel15 |  Bla-bla-bla
Jen se znovu hlásím, nic kloudného ze mě nevypadne. Jen chci reagovat na otázky, které se mi tu nakupily - na ty, které jsem si zapamatovala. Je mi líto, paměť mi pořád moc aktivně neslouží. Naši tvrdí, že narkóza je vážný zásah do těla, a já i po dvou dnech cítím, že to "pořád není ono", že "nejsem srovnaná a vyrovnaná".

O celkové narkóze jsem si nic extra nehledala, ale vzhledem k tomu, že nedokážu poznat, jestli mám nebo nemám hlas či žízeň, nebo jestli jsem či nejsem unavená až ospalá... hej, lidi, to dokáže rozhodit hrozně... mám pořád vypnuto...

Já, coby vášnivý milovník nadupaných RPG her, jsem čekala, že sotva přijedu domu, zasednu k nějakému RPG jako Assassin's Creed I nebo II, Oblivion, Dragon Age nebo mé první RPG Dark Messiah, ale víte, co od včerejška pařím? Včera asi 3 hodiny, dneska asi 5 hodin? SOLITAIRE. No řekněte, jestli mi fakt nepřeskočilo :D

Byla jsem se podívat na šermířský trénink - nesmím minimálně 14 dní sportovat, tak jsem jen seděla a kochala se... a samozřejmě jsem z toho byla unavená (nebo z toho, že jsem 13 minut držela malou lehkou kameru). 

Jak tak koukám, narkóza má na tělo asi určitě zvláštní vlivy. Zváštním úkazem je také její vliv na motoriku těla, ale to by bylo šílené vyprávění.

No vida - odpovědi na vaše dotazy. Dopadlo to tak na 70 % dobře, jsem spokojená a určitě se dostaví 100% výsledek. Je mi líto, ale nezveřejním, co přesně mi dělali.

Přeji krásné jarní prázdniny těm, kteří je - jako já - mají :D A těm, co je nemají, přeji pevné nervy ve škole a v práci.

P. S. návrak k narkóze - její nebezpečnost se ukazuje i v tom, že jsem dostala jako prevenci několik injekcí... tělo v narkóze vypíná, mám dojem, že ani nedokáže samo dýchat...

Jsem doma...

19. února 2011 v 17:40 | Oroniel15 |  Bla-bla-bla
... víc nemám sílu psát ani udělat

Oficiální rozloučení; úvaha o Síle v lidech

16. února 2011 v 19:25 | Oroniel15 |  Moje myšlenky
Tak jsem našla čas, který bych ráda věnovala rozloučení (krátkému) a úvaze (dlouhé). Tato úvaha ani já nestojíme o komentáře s vytlemenýma smajlíkama, o komentáře s posměšným obsahem, o komentáře na lehké váze - stojíme o komentáře lidí s otevřenou myslí, klidným přístupem a otázkou "Co když to tak je?", o komentáře přínosné, o komentáře na úrovni.


Tedy zítra odjíždím do Motola (Motole?) a vracím se buď o víkendu, nebo v pondělí. Doufám, že ne dýl. Poněkud zvráceným způsobem se tam těším - pevně věřím, že se zbavím onoho otravného zdravotního problémku. Udělala jsem pro to všechno, co bylo v mých silách, a jsem s tím spokojená a jistá.

Úvahu bych chtěla věnovat tématu, který - řekla bych - spousta lidí zužuje do fyzické podoby: Síle. Samozřejmě - fyzická síla (síla svalů) je důležitá a impozantní, lidé se svoji silou rádi experimentují. Tahají náklaďáky a kolony aut, zvedají dvousetkilová závaží a tak podobně. Proč?

Původ toho všeho je velice prostý - zařídila to tak Matka Příroda. Vždyť v každém přírodovědném dokumentu o zvířatech je řečeno, že samci ukazují svoji sílu - ten nejsilnější má právo zajistit potomky. Přežije ten nesilnější - první nepsané pravidlo, zakódované v našich instinktech, hluboko v prapůvodních šroubovicích DNA. Zranění, postižení a slabí nemají šanci. Kruté?

Moderní medicína je rodištěm nejúžasnějších zázraků - dokážeme transplantovat srdce, dokážeme žít se zjizvenými játry, dokážeme... Udržujeme naživu slabé, které by příroda před tisíci lety odepsala do temnot Podsvětí.

Nebo ne? Jsou tito lidé slabí? Nezaslouží si přežít? Nezaslouží... nebo ano? Síla totiž není pouze fyzická, která rozhoduje o našich životech a postavení v prapůvodní hierarchii. Na rozdíl od zvířat mají lidé něco, co jim umožňuje bez rukou i nohou žít - vůli a odhodlání. Co to povídám? Třeba zvířata tyto schopnosti mají také, třeba myslí - v jazyce, kterému nerozumíme. Co my víme?

Vůle - ten tlak v hrudi, který nás dokáže vybičovat k úžasným výkonům. Síla vůle je jedna z nejmocnějších sil, kterými člověk disponuje. Vůle probouzí odhodlání. Bojíš se testu z matiky? Zatni zuby a pěsti, je to "jen" matika - je snad ona silnější než ty? Nemáš vůli jí ukázat, jak silná jsi osobnost? (Nepodceňujte sílu vědění a znalostí.)


Síla lidské mysli je také velice monumentální úkaz. Mysl je ten nejúžasnější služebník, jakého si člověk může přát, a zároveň je to ten nejkrutější pán, který se neštítí žádných extrémů. Anorektičky - nemocné mladé ženy - nevidí, jak je jejich kdysi silné tělo ničeno silnou myslí. Nemoci psychické jsou snad nejhorší. Rány na duši se hojí hůře a déle než rány na těle.

Stejně tak by se dalo sáhodlouze mluvit o síle lidského srdce. Co že to plácám? Jsem snad pod vlivem něčeho pochybného? Ano, jsem - jsem pod vlivem fascinace. A to není žádné ostuda - přiznat, že se vám nad něčím tají dech, pokusit se proniknout do hluboké krásy a síly gigantických lidských výtvorů (které by bez lidského snažení nevznikly) a přírodních krás. Já takto žasnu nad silou lidského srdce - bije stále. Stále. Pořád. Malý motor našeho těla. Zázrak o síle, kterou žádný stroj nenahradí - protože stroj není živý. Srdce je velice fascinující orgán - a kdo tuto fascinaci nevnímá, kdo nemiluje sám sebe tou zvláštní láskou typu "miluji krásné růže", nedokáže dát nejčistší lásku druhým.

Co bych to byla za barbara, kdybych zapomněla na onu sílu lásky. Ona a její opak - nenávist - jsou dvě nejmocnější emoce v lidském těle. V jejich jméně umírají lidé. V jejich jméně pokládali milující a nenávidící své životy, první s myšlenkou "já zemřu, ale on/ona/oni budou žít!", druzí "zemřu, ale on/ona/oni zemřou se mnou!" Až mi zůstává rozum stát, co lidé dokáží pod vlivem jedné či druhé síly udělat.


Je spousta další důležitých sil. Třeba síla jednoty ("v jednotě je síla"). Síla přátelství. Síla soudržnosti ("Nikdo neváhá sdílet osud společný všem."). Vyjmenováním bych zabrala další polovinu už tak dlouhého článku. Klobouk dolů před těmi, kteří ho přečetli celý - jaká síla vás vyvolené k tomu vedla?

Přesto jsou síly každého jedince zlomkové oproti síle giganticých i mikroskopických existencí. Jsme mezistupeň, přestupní stanice, která si zaslouží neskrývaný obdiv, ale i odpor, který vyvolává síla faktu, jak se svými silami zacházíme. Síla lidské touhy mít sílu, být nadřazený, mít moc, držet ostatní v šachu (atd.) dovedla člověka k tvorbě zbraní hromadného ničení, k pokusům na zvířatech, k pokusům na lidech, k tvorbě nejhnusnějších a nejnebezpečnějších skutečností, které jen čekají na sílu lidské ctižádosti, arogance a touze být nejmocnejší, aby byly použity.


A neméně ohromující je síla motivace, sebemotivace a víry. S motivací a vírou dokáže epický voják padnout za svého krále - epický i nynější. S motivací a vírou dokáže prostý člověk největší divy. Víra je nekonečná schopnost člověka - víra v Krista je tak silná, že se lidem vytváří stigmata. Víra v sebe je tak silná, že se člověk vyhoupne na místa, o kterých se mu ani nesnilo.

Pokud jste se dočetli až sem, zamyslete se - jste silní? Jste silní postavit se svým přátelům a zásadám a říct "Co vidíš na opíjení za úžasného?"; "Nekouřím." Jste silní přiznat "Miluju umění."; "Miluju tvoření"; i když se ostatní smějí a kroutí hlavou? Jste silní být originálním člověkem, nebo kráčíte se stádem, protože se bojíte, že vás pak parta nevezme? Neobjevuje se tu teď síla strachu, která člověkem dokáže manipulovat jako loutkař loutkou? Jste svobodní, nebo loutka? Jste pán, nebo sluha?

jjj

Vzepřeli jste se ostatním, prosadili jste si své a jste nyní sami? Máte sílu toto období překonat? Mějte - stojí to za to. Stojí za to bojovat - lidé jsou rváči od přírody, stejně jako zvířata. A stejně jako zvířata, i lidé bojují v různých úrovních: někteří fyzicky, někteří bojují krásou, někteří módou, někteří rychlostí svých aut a motorek, někteří bojují pomocí vtipu, někteří bojují skrze svoji tvorbu, jiní svojí rychlou inteligencí, někteří svojí hloupostí, jiní předstíráním, jiní pomluvami, další bojují skrze další věci.

Život je boj a Ve válce je dovoleno vše - zejména prostředky k dosažení síly jsou různorodé. Ať už bojujete pěstí, nebo básní, nebo s úsměvem na rtech.

Dovolím si dodat video: